Fenomén meditací je bohudík v poslední době stále rozšířenější a je o ně a jejich provádění stále větší zájem. V souvislosti s tím však existuje poměrně dost rozdílných názorům na to, co je to meditace, jak meditovat a zda vůbec meditovat. Proto jsem se rozhodl aktualizovat jeden starší článek doplněním o nové informace. 
Protože v této oblasti panuje mnoho různých a mnohdy protichůdných názorů, snažil jsem se udělat ucelený přehled s vyjasněním některých pojmů a vycházel jsem při tom do značné míry z názorů Paula Bruntona. Zejména definice meditace a kontemplace je často používána vzájemně v obráceném významu. Doplnil jsem informace zejména o své nové zkušenosti s meditacemi, které jsem dříve ještě neměl.

Relaxace
Zřejmě nejméně rozporů vzbuzuje pojem relaxace. Běžně je relaxace definována jako zmírnění či uvolnění psychického či fyzického napětí. Dle mého pohledu je tato definice trochu zužující. Vhodnější se mi zdá definice relaxace jako činnosti případně nečinnosti směřující k zharmonizování našeho psychického a fyzického stavu. Relaxací mohou být pro někoho činnosti i velmi náročného psychického či fyzického charakteru jako např. adrenalinové sporty.

   Podstatou relaxace je, že vykonáváme činnosti směřující k vyvážení nerovnovážného stavu naší duše či těla. Vše je samozřejmě velmi individuální, záleží na podmínkách a mentalitě každého jedince a nelze proto stanovit jednoznačné obecné doporučení pro všechny. Pro některé duševně pracující lidi je vhodné fyzické vypětí při sportu někdy vedoucí až téměř k úplnému vyčerpání, zatímco těžce fyzicky pracující člověk by tuto formu zřejmě za relaxaci nepovažoval.

Považuji za nutné zdůraznit, že relaxací mohou být i činnosti, které jsou službou prospěšnou pro ostatní. Pro mě jsou relaxací například vaření, štípání dřeva nebo některé druhy oprav či úprav v domácnosti. Kromě sportu bývá dobrou relaxací hudba, zejména pokud je aktivně provozována.  Meditace a kontemplace se dají považovat za jednu z forem relaxace.

Protože harmonický stav duše a těla je nutným předpokladem pro harmonický a šťastný život, je důležité věnovat i patřičnou pozornost vhodné relaxaci. Mnoho lidí, kteří tvrdili, že nemají na relaxaci čas a podmínky, po delší době zanedbávání relaxace zjistili, že najednou mají spoustu volného času v nemocnici, na lůžku doma, v invalidním důchodu, nebo po vynuceném odchodu z práce kvůli výrazně zhoršenému pracovnímu výkonu. Dlouhodobé podcenění relaxace mívá většinou negativní následky.

Koncentrace pozornosti na disharmonii psychického a fyzického stavu je podmínkou pro zjištění příčiny a stanovení nejvhodnějšího způsobu relaxace pro konkrétního jedince. Jednou z metod pro analýzu a stanovení vhodné relaxace může být meditace.

Meditace
Pod tento pojem je zahrnováno tolik různých forem lidských činností až nečinností, že je s podivem, že jsou spojovány shodným názvem. Dokonce je tento pojem používán i s pejorativním významem jako neúčelné přemítání nad nějakou věcí.

   Je obtížné najít jeden sjednocující prvek v tomto labyrintu forem, zejména pokud se dostaneme i do té varianty (která se mi zdá docela přitažlivá), že určitou formou meditace by se mohla (či měla) stát většina našich běžných každodenních činností, jako je například stravování. Když se však přesto pokusím o stanovení tohoto prvku, tak se zdá, že tímto sjednocujícím prvkem by mohla být koncentrace pozornosti na určitou činnost případně na nečinnost. Činností se v daném případě rozumí nejen činnost fyzická, ale zejména mentální aktivita.

Obdobně jako u relaxace je nepochybně obecná prospěšnost pro člověka podstatně ovlivněna její konkrétní formou pro konkrétního člověka a obdobně jako u relaxace by měla být vhodná forma volena zejména meditujícím jedincem nejlépe pomocí intuice. I když jsem si vědom jisté obdoby definice v kruhu, tak nejvhodnější formy (samozřejmě se nemusí jednat pouze o jednu formu) lze získat právě při meditaci. Většinou vývoj probíhá tím způsobem, že začínající hledá vhodné formy v literatuře nebo na internetu, od zkušených meditujících či na seminářích zabývajících se touto tématikou a posléze si vybírá vhodné formy pro sebe nebo si je sám vytváří.