Nikdo o nich nemluví, je to citlivé tabu. Přitom na ně trpí každý druhý jedinec. Lidé se za své pocity, emoce, dojmy, „podivné psychické stavy“ stydí, aby nebyli považováni za blázny. Přitom tajně k psychiatrům chodí více jak třetina populace a antidepresiva používá více jak 80 % lidí. Cítit se slabý, citlivý, vnímavý, je dnes pojem, který veřejnost odsuzuje jako slabost. Přitom každý člověk má dáno do vínku být citlivý. Jen někdo méně, někdo více. Procházíme roky změn, vibrace energií neuvěřitelně stoupají a lidé tomu nerozumějí. Co se s nimi děje? Jsou více podráždění, unavení, nervózní, protivní, je jim „divně“ a přitom nevědí proč. Kde se ten zvláštní stav v jejich mysli vzal?

KDE SE TY DEPRESE BEROU?

DEPRESE jsou často i bez konkrétního pojmenování. Prostě tam ta deprese sedí i beze jména, bez příčiny a člověka jen uhlodává a ničí. To je náš vědomý pocit. Pravdou ale je, že deprese má vždy příčinu, jméno a situaci, kde se vzala.  I ve filmech jsou často znázorňovány „ženské deprese“. Muž se rozejde se ženou, a žena první co udělá po příchodu domů je, že sáhne po sladkostech a začne se „vzteky a smutkem“ přejídat. Ženy mají tendenci k přejídání pochutinami a sladkostmi, muži TO více řeší alkoholem a drogami. CO je tam za pocit? Je tam často převlečený strach ze samoty, že „už nikoho jiného nenajdu“, zůstanu už sama, nikdo mě už nechce, nejsem asi dost dobrá, spouští se modely méněcennosti atd, a depka „už jede…“. Za touto slupkou jsou často ještě další slupky, proč tam tyto úzkostné pocity jsou – jako např. jako malé miminko vás maminka musela nechat v inkubátoru – bum – vzniká trauma ze samoty, že vás všichni odpustili. Malé miminko nevnímá, že maminka neměla, i kdyby chtěla jinou lepší volbu. Pro vaše zdraví to udělat musela.

Samozřejmě těch scénářů je milión. Bloky se ale spouští z rádoby kladných situací, jako je tato, kdy ale vy ji vnímáte za negativní, i když maminka vás opustit nechtěla. Ale pak je samozřejmě opak – kdy to matka udělala cíleně – kdy jste byla nechtěné dítě, přemýšlela, zda si vás nechá, zvládne vás finančně, přemýšlela o potratu, snažila se o domácí potrat atd.  A proto, když vás opustil přítel, kamarádka, partner, rodiče – způsobená deprese je často převlečený strach ze samoty, opuštění, zůstání na pospas atd. Každý tam má samozřejmě svůj vlastní příběh, uvádím jen zde pár příkladů pro vaši představu. Kdo má zpracované toto téma, tak v tu chvíli kdy ho partner opustí, tyto pocity samoty necítí. Naopak vyřešené téma pozná tak, že v tu chvíli si řekne – „Aha, asi to tak mělo být, a je to pro mě asi to nejlepší. Vesmír to tak zařídil. Udělala jsem proto maximum, ale on rozhodl za mě-  je to tak tedy v pořádku“. Dané smíření, bez bolesti, výčitek a pocity osamění.

Za každou depresí stojí konkrétní příběh, téma, které je potřeba si zpracovat. Buď vědomě, nebo pokud je příčina v daleké minulosti, odstranit nevědomý blok – odblokem s terapeutem. Zjistěte pravou příčinu, spouštěč vaší deprese. Nechtějte po sobě si to sami zjistit, to umí málokdo, na to nejsme zdaleka na tak vyspělé úrovni. Terapeut pak zjistí hlavní příčinu a tu vám odblokuje. Proto se deprese kolikrát „sama zničehonic spustí“ i přes to, že nechápete, proč zrovna teď. Když třeba vůbec nebyl důvod. Proč? Protože jste nenápadně, byť jen zlehka, nechtěně a nevědomě zabrnkali na váš vnitřní spouštěč deprese, někde hluboko ve vás, a tím celé toto téma vylezlo na povrch. Pokud se neodstraní příčina, drobné životní situace budou depresi stále dokola spouštět.

Deprese vždy ukazuje na vámi nevyřešené téma. Může tam sedět nějaké potlačený prožitek, trauma z dětství, prenatálního období, při početí, ale i stáhnutí si pocitů z rodičů, tudíž nemusí být ani váš. Například maminka při početí, byla k sexu donucena tatínkem, a BUM, vy jste to už jako čekající dušička viděla a soucítila s maminkou, a už se ve vás objevil strach, úzkost k mužskému pohlaví, kdy toto trauma se vám pak „zničehonic“ spustilo vždy, když jste byla v blízkosti nějaké muže a nevěděla jste proč. Nebo jste jako malé miminko byla nemocná a ležela v nemocnici, kdy vás to stresovalo. To jste na vědomé úrovni ale zapomněla, ale vaše podvědomí – náš disk v Pc podvědomí – si to pamatuje. A tak jakákoliv zpráva, např. v rádiu, televizi či se někdo baví o nemoci, zdravotnictví, v autobuse, metru – se váš disk ozve a aktivuje – a hází vás do úzkosti. Spustí se totiž pravá příčina. A tak je to se všemi depresemi. Proto je tak důležité najít příčinu, protože když je vyřešena příčina, není pak důvod, proč by se měla stále dokola spouštět.

Nepodceňujte deprese, nepodceňujte „mentální dědičnost“ (dědičnost je jen mentální přenášení toho, co nám nepatří a můžeme to odstranit). Najděte co nejdříve jejich pravé jádro, odstraňte ho a žijte už bez svázanosti.